K tomuto článku mě inspirovala moje vlastní cesta seberozvoje, která trvá už minimálně 15 let. Nicméně jsem vždy inklinovala k přemýšlivým knihám a se svým seberozvojem tak vlastně začala už v 16 letech, kdy se mi do rukou dostaly knihy od Lobsanga Rampy – Třetí oko, Škola esoteriky a i všechny ostatní. Informace mě fascinovaly a začala jsem i praktikovat různé metody uvedené v knihách.
Jaké vidím největší pasti v oblasti seberozvoje po těch letech?
Past číslo 1 - Už nikdy nebudu mít problémy
Když jsem studovala Kineziologii One Brain, říkala jsem si: „Těším se, až to vystuduji, pak už nebudu mít problémy.“ Dostudovala jsem celou Kineziologii a ejhle, problémy byly stále. Byla jsem naštvaná? Ne, už ne, protože mi došlo, že to není o tom, nemít problémy, ale umět je efektivně a rychleji řešit. Umět si pomoci a vědět, ke komu se obrátit o pomoc, když toho na mě bude fakt moc. Ale jak to poznat?
Past číslo 2 - Závislost na cizí pomoci
I do této pasti jsem v průběhu svého seberozvoje spadla. Chodila jsem tehdy k výborné terapeutce a stala se závislá na jejích terapiích. Když mi náhodou termín zrušila, hroutila jsem se, že to do dalšího termínu nevydržím. A hádejte co? Vydržela jsem. Postupem času mi došlo, že ne všechno je třeba hned řešit terapií a dala jsem si pauzu.
Když jsme s mužem studovali Rodinné a systemické konstelace, tak už jsme si dávali pozor. Občas se nás někdo zeptá, proč si nějaký problém nevyřešíme konstelací? A já odpovídám: „Protože něco chce prostě čas. Něco se vyřeší samo, nebo to vyřešíme my a nepotřebujeme na to terapeuta.“
Během svého studia jsem potkala spoustu lidí, které chodily na terapie klidně i 2x týdně. Střídali různé terapeuty, metody, ale nic nenechali dozrát. Měli pak ve svém životě větší nepořádek než před terapiemi. Měli pocit, že na sobě pořád pracují, ale výsledky se nedostavují. V těchto situacích je to pak tak, že Tvé tělo a mysl jsou tak zahlcené, že vůbec neví, co mají dělat dřív, a tak radši nedělají nic nebo dokonce vymýšlí sabotáže – nemoci a úrazy.
Past číslo 3 - Nedostatek akce
S touto pastí souvisí i předchozí odstavec. Když nenecháš věci uzrát, nemůže se Ti dařit uvádět je do praxe. Ty malé změny, malé krůčky, když chybí, tak nevidíš posun. Můžeš mít pak pocit, že rady obsažené v knize nefungují, že ten e-book je úplně na prd nebo ten on-line kurz stojí za starou bačkoru. Terapie, knihy, ani kurzy Tě nespasí, pokud nebudeš dělat změny ve svém životě.
Říká se, že vrchol bláznovství je dělat stále stejnou věc a očekávat jiný výsledek. Tak to přesně je. Je potřeba integrovat změny a být na sebe jemná/ý. Lepší než velké nic je malé něco. I proto klienti ke mně na terapie mohou přijít nejdřív po 21 dnech. Aby měli čas si zvyknout na nové rozhodnutí, aby měli čas integrovat změny, které se při terapii udály. Terapie není konec, je to nový začátek, a pokud budeš dělat vše stále stejně, nic se nezmění.
Past číslo 4 - Srovnávání se s ostatními
Srovnávání obecně je velmi škodlivé, pokud se týká lidí. Určitě si všichni pamatujeme, jaké to bylo nepříjemné slyšet v děství věty typu: „Podívej se na Aničku, jak je hodná a ty pořád zlobíš!“ A to stejné si pak celý život děláme samy, pokud se s někým srovnáváme. Věty typu: Až budu umět toto, tak budu konečně šťastná. Jsem úplně nemožná, to sousedka je mnohem schopnější.
A v seberovzoji je to nejčastěji věta: Já jsem výš/níž než oni, takže jsem super/hrozná. Nikdo není stejný a nikdo nežije žádný život kromě svého. Prosím, přestaňme se srovnávat. Přestaň se před někým ponižovat nebo nad někým povyšovat.
Moji učitelé Rodinných konstelací Arnold a Eva Polivka z Rakouska mi jednou na společné večeři řekli: „My nejsme výš než ty. My jsme lidi jako ty. Děláme chyby jako ty. Jen možná máme víc životních zkušeností, které ty třeba ještě nemáš (je jim oběma kolem 70 let). Tomu se říká životní moudrost a neznamená to, že jsme lepší lidé.“ Tenkrát jsem to přijala s pokorou a byla vděčná, že je mám ve svém životě.
5. Zapomínání na péči o sebe
A poslední, ale neméně důležitá je péče o sebe. Nezapomínej odpočívat, cestovat, dělat výlety s rodinou, nechat se hýčkat, zajít na masáž, do sauny nebo na pedikúru, sportovat, zajít do divadla, kina nebo si přečíst jinou knihu než seberozvojovou. Seberozvoj umí člověka pořádně vyčerpat. Takže je potřeba postupovat jemně a s mírou, kterou Ti nemůže určit nikdo jiný. Tu si můžeš určit jen ty sám/sama.
Jsem terapeut a certifikovaný průvodce Rodinných a systemických konstelací a Kineziologie One Brain. Už deset let pomáhám klientům v těžkých situacích. Mým posláním je provázet klienty přes temná údolí jejich minulosti, abychom společně objevili světlo a naději pro budoucnost.
Cílem je žít vědomě a plně přítomně, naladěni na sebe a svou rodinu.
Více o mě si můžete přečíst v mém příběhu.